Oblíbené odkazy
Diskotéka (zkráceně hovorově jen dýza) je obvykle společenská zábavní akce. Hlavní náplní této akce je poslech hudby a tanec. Diskotéky umožňují také vzájemné seznámení. Diskotékou uvádí a pořádá specializovaná osoba zvaná diskžokej (doslovně přeloženo: jezdec na disku – zkráceně DJ), který pouští reprodukovanou taneční hudbu. Diskžokej plní také funkci moderátora a společenského průvodce večerem. Kromě tance a hudby bývají náplní diskotéky také různé společenské soutěže a jiné zábavní kratochvíle. Slovo diskotéka je odvozeno od francouzského discothèque. Disco je žánr taneční hudby, který se vyvinul v afro-americké, lgbt, hippie a hispánské komunitě na konci šedesátých let. Mezi charakteristické znaky disco patří ustálený „Four-on-the-floor“ rytmus, šestnáctinový či osminový hi-hat činel prokládaný synkopickými linkami elektrické baskytary, užívání smyčcových a dechových nástrojů, elektrického piána a kytary. V disco skladbách se obvykle vyskytují také latinsko-americky orientované bicí (s prvky salsy, rumby, samby). Bohaté hudební pozadí zahrnující orchestrální nástroje, jako je například flétna, jsou často používány pro různá instrumentální sóla. Hlavní kytara je málokdy použita, na rozdíl od rockové hudby. Případným dalším znakem je i příležitostné použití staccata. Mezi škálu známých disco interpretů patří například Bee Gees, Donna Summer, Jacksons, Chic či KC & The Sunshine Band. Z těch evropských je to například ABBA, Amanda Lear či Boney M.Disco má hudební kořeny v pozdější soulové hudbě, především v Philly soulu a NY soulu (oba tyto soulové žánry pramení z Detroit soulu – též známý jako Motown sound). Do disco hudby se přes Philly soul dostala také latinsko-americká perkuse, a stala se prominentní částí pozdějších disco písní v sedmdesátých letech. Na konci 60. let se objevilo množství písní s proto-disco elementy, jako "Dance to the Music" (Sly & the Family Stone, 1968), "Only the Strong Survive" (Jerry Butler, 1968), "Message to Love" (The Jimi Hendrix Experience, 1969), "Soul Makossa" (Manu Dibango, 1972) a "The Love I Lost" (Harold Melvin & The Blue Notes, 1973).